Žijeme v době, kdy se mnohem více staráme o svůj životní styl, zdraví, budoucnost a životní prostředí. Řešíme, co konzumujeme, nebo třeba čím se přepravujeme, abychom co nejméně škodili nejen sobě, ale i svému okolí. A bydlení není výjimkou. Ekologicky šetrné řešení představují nízkoenergetické domy, které jsou, a i v minulosti byly, předmětem mnoha diskuzí. Již dávno víme, že nejde o bláznivá stavení „splácaná“ z hlíny či zeleně, ale o zcela běžnou záležitost, které se dnes již nebrání ani jejich dřívější odpůrci. Od klasických rodinných domů jsou na první pohled k nerozeznání, zaujmou však svou energetickou úsporou. V čem tkví jejich další výhody?
Šetrné k přírodě
Stavby šetrné k životnímu prostředí využívají teplo ze slunečních paprsků, přímého osvětlení, domácích spotřebičů a uživatelů daného příbytku. Projekty rodinných domů s využitím energetické úspory jsou velice propracované a při jejich realizaci je nutná přítomnost opravdových odborníků. Rodinné domy se stavějí nejčastěji z plných nebo děrovaných cihel, vápenopískových bloků či tvárnic z nepálené hlíny. Důraz je zde kladen především na kvalitní zasklení, důkladné zateplení a izolaci, čímž je snížena tepelná ztráta.
Do domu je také stále přiváděn čerstvým vzduch, což je vhodné především pro alergiky. Mezi značné výhody patří již výše zmiňovaná energetická úspora, která může dosahovat opravdu převratných výšin – v některých případech až 90 %. S tím jsou spojeny nižší náklady na vytápění a tedy i energie.
Mnozí ocení vyšší komfort v letních a zimních měsících, kvalitní užité technologie a v neposlední řadě nepopiratelně příznivý vztah k přírodě a životnímu prostředí. Jako častý argument odpůrců těchto staveb jsou uváděny vyšší vstupní náklady. Zde je však nutné počítat s ověřenými čísly, které hovoří jasně – průměrná návratnost investice se pohybuje v horizontu od 8 do 12 let, samozřejmě záleží na velikosti stavby, užitých technologiích a dalších aspektech.
Nízkoenergetické vs. pasivní stavby
Často se objevuje také pojem pasivní dům. Rozdíl mezi nízkoenergetickými a pasivními domy je převedším v jejich roční spotřebě tepla na vytápění. Nízkoenergetické domy se pyšní roční spotřebou tepla do 50 kWh/m2. Pro představu, to je cca pětkrát méně, než je běžná spotřeba ve starém domě a až třikrát méně než je tomu u nových klasických rodinných domů. U pasivních domů se roční spotřeba pohybuje do výše 15 kWh/m2, teplo zde tedy není třeba aktivně vyrábět. Speciální podkategorií nízkoenergetických domů jsou energeticky nulové domy, jejichž roční spotřeba tepla je nižší než 5 kWh/m2. Tyto nemovitosti jsou tak zcela nezávislé na externích energetických zdrojích.
Zelená pomoc
Lákadlem pro ty, co jsou stále na vážkách, zda nízkoenergetický příbytek ano či nikoliv, může být projekt Nová zelená úsporám, který poskytuje finanční podporu mimo to právě také na výstavbu rodinných domů s velmi nízkou energetickou náročností. O dotace mohou zažádat jak stavebníci, tak i vlastníci stavby. Výše podpory na jednu žádost je samozřejmě omezena, každá pomoc se však hodí, nebo ne?
Tak, porovnejte plusy s mínusy a vykročte vstříc lepší budoucnosti!