V Polsku, zemi s bohatou historií a tradičními hodnotami, jsou Vánoce obdobím, kdy rodiny spočívají v důležitých tradicích a slaví společně radostné chvíle. Zde jsou některé z nejvýraznějších vánočních zvyků, které tvoří srdce polských vánočních svátků.
V Polsku začínají Vánoce Wigilií, což je vánoční večeře, která se koná 24. prosince večer. Rodiny se shromažďují kolem stolu a podávají 12 pokrmů, symbolizujících 12 apoštolů. Mezi tradičními pokrmy nechybí kapr, který symbolizuje bohatství a štěstí, nebo kutia, sladká směs pšenice, medu, ořechů a sušeného ovoce. Velmi populární jsou betlémy. Často obsahují nejen postavy z vánočního příběhu, ale také různé postavy z polského života a historie.
Koledy, vánoční koledy, jsou dalším tradičním prvkem polských Vánoc. Skupiny koledníků chodí od domu k domu, zpívají koledy a přinášejí radost a štěstí. Rodiny je vítají otevřenou náručí a obvykle jim nabízejí sladkosti nebo drobné dary. Štědrý den, tedy 24. prosince, je pro Polsko důležitým dnem. Je tradičním časem pro rodinná setkání a dávání dárků. Po večeři Wigilia se rodiny obvykle vydávají na půlnoční mši vánoční, která symbolizuje narození Ježíše Krista. První svátek Vánoc, tedy 25. prosince, je klidnějším dnem, kdy lidé obvykle navštěvují příbuzné a přátelé, sdílejí společné chvíle a pokračují ve svátečních tradicích.
V Polsku Vánoce nejsou pouze časem dávání dárků, ale hlavně časem spojení s rodinou a uctění tradic, které udržují pocity radosti, lásky a pohody. Každý region může mít své specifické zvyky, ale jednota v rodinném kruhu je vždy klíčovým prvkem polských vánočních oslav. Vidět je to také na výzdobě oken a domů. Snad žádná jiná země není o Vánocích tak krásná jako právě Polsko, kde jen stačí projít se setmělými ulicemi a vánoční atmosféra na vás dýchne.